„Ten člověk, co to vymyslel, musel být génius“, řekl mi jeden výtahový technik, se kterým jsem prolézal strojovny oběžných výtahů na pražské fakultě ČVUT. V jednoduchosti je krása. Možná proto se výtah páternoster už stal legendou mezi zdvižemi. Mnozí ho vidí jako symbol slávy První republiky, mnozí z něj mají psotník jen při představě jízdy, mnozí netuší, o čem tu píšu. Přitom princip páternosteru je možné hledat už v době antické, kdy se používal pro přepravu vody ze studní. Oběžným výtahům se věnují nové internetové stránky paternoster.archii.cz.

Zjednodušeně lze popsat výtah páternoster jako soustavu kabin zavěšenou na „nekonečném“ řetězu, jenž neustále cyklicky obíhá jednotlivá podlaží. Tak je umožněno, že lze kdykoli kdekoli nastoupit a vystoupit a to s minimálními čekacími časy. Tím je zajištěna kapacita, kterou by běžná zdviž nikdy nemohla nabídnout.

Páternostery byly instalovány hlavně v úředních budovách, na ministerstvech, v bankách, apod., a to zejména v první polovině 20. století (proto ta reflexe s První republikou). Pro zajímavost, nejstarší dodnes sloužící oběžný výtah je v budově Českého rozhlasu na Vinohradské, který obíhá patra už přes osmdesát let. Když už jsme u těch nej, tak největší výškový rozdíl (58,5 metrů) překonáte, když se projedete páternosterem v Baťově mrakodrapu č. 21 ve Zlíně.

Bohužel, oběžné výtahy byly v posledních létech často rušeny, neboť se šířily zvěsti, že Evropská unie tyto raritní zdviže tak jako tak zlikviduje. I když se jednalo pouze o mediální bublinu, řady páternosterů značně prořídly.

Dnes jich slouží po české republice asi 70, ale přesná evidence zatím neexistuje. Tu se snaží vytvořit právě výše zmíněné internetové stránky paternoster.archii.cz, kde se také dozvíte, třeba jestli se kabina při změně směru na půdě „převrátí“, jak je to s tím vztahem páternoster x normy EU, zdali je cestování páternosterem nebezpečnější než u běžného výtahu, nebo jestli jsou oběžné výtahy čistě českou záležitostí, anebo je najdete i v zahraničí.

---

paternoster.archii.cz

---